m2 m1

Skupiny choreografických skoků..

 

a jejich použití v souladu s moderními požadavky na klasifikaci programu

Zvláštností skoků, je to, že sportovci musí nejenom skočit co možná nejvýše, ale také provést pohyb s maximální amplitudou, lehkostí a grácií, ztvárněný, citově zabarveným charakterem hudebního doprovodu. Jen při takovém provedení se skok stane nejenom technicky složitým cvikem, ale také výrazovým prostředkem volného cvičení.

Text poskytuje popisy skoků, které lze spojovat mezi sebou v odrazu a doskoku.

Skoky ze dvou nohou na obě

Skoky z I., II., III. pozice

Skoky se musí provádět lehce, pružně, se zachováním výchozí pozice nohou, ve vytočené pozici. Za letu jsou nohy napřímeny, špičky mírně odtažené, držení těla přímé (neprohýbat se a neohýbat se kyčelním kloubu) Zádové svalstvo lehce napnuté.

Skoky se změnou pózy nohou.

Při provádění určených skoků se poloha nohy fixuje v počáteční pozici, a pouze při doskoku, nohy přechází v jinou pozici ( např. skok z I. pozice do I., v letové fázi se nohy fixují do VP. a při doskoku se spojuji do I. pozice).

Skoky s ohnutím nohy vpřed.

Možné je provedení předepsaných skoků bez náklonu, s náklonem vpřed, se společným ohnutím nohy, jednu výše, druhou níže. Provádějí se na místě, s dodatečným výpadem (ne velkým kmihem jedné a odrazem druhé do skoku).

Skoky s ohnutím nohy vzad.

Možné je provedení s různým úhlem ohnutím nohou, s přímým držením těla, nebo prohnutím těla.

Odraz oběma nohama skok s dotykem.

Za letu je jedna noha odvedena vzad, druhá ohnuta. Držení těla je přímé, lopatky spojeny, ruce do strany. Druhy skoku s dotykem: dotyk do « prstence », dotyk s otočením o 90, 180, 360°.

Skok s nohama od sebe.

Za letu jsou nohy rozvedeny od sebe, svalstvo zad napnuté, ruce do strany, nahoru. Možné provedení skoku s ohnutými nohami, zachování « vytočení» v kyčelním kloubu, nohy od sebe; nohy od sebe, holeň dovnitř; ohnout nohy, kolena dovnitř, holeň ven; ohýbout jednu nohu; s otočením.

Skok s odrazem oběma nohama do špagátu, s pravou, nebo levou nohou vpředu.

Provádí se roznožením nohou, pravá (levá) vpřed do špadátu. Pozornost věnujeme vytočení odvedené nohy vzad, přímému držení těla. Je možné provedení skoku s obratem o 90 a 180°, ohnutí obou nohou, ohnutá noha je odvedena vpřed, nebo vzad.

Skoky z obou nohou na jednu

Skok odrazem oběma nohama, a s dokokem na jednu, druhá noha ohnutá. Po dobu letu jsou nohy fixovány, doskok se provádí na jednu nohu, druháí se ohne do předepsané polohy (ke kotníku, ke kolenu atd.)

Skok s odrazem oběma nohama, doskok do váhy s nohou vpřed, do strany, vzad.

Skok se provádí s posunem vpřed a se současným odvedením volné nohy do váhy s nohou vzad; u skoku do strany – jdou nohy do strany vzhůru; u skoku vzad – jdou nohy vpřed vzhůru. Za letu je fixována poloha té či oné nohy ve vertikání rovnováze. Skoky s ohnutím nohy vpřed, vzad, nohami od sebe, to se dotýká vykonávání dalších druhů s doskokem na jednu nohu. Při rozdílně interpretaci techniky skoku se provedení nemění.

Skoky z jedné nohy na obě nohy

Odrazem jedné a kmihnutím druhé

(napřímenou nebou ohnutou) vpřed, do strany, vzad s doskokem na obě nohy (provádí se namístě a s posuvem). Předepsané skoky jsou zřídka zařazovány v prostná, jako samostatné. Mnohem častěji se s nimi setkáváme v kombinaci na kladině. Nicméně jako dobrý prostředek pro rozvoj skoků se často používají na hodině choreografie.

Skoky z jedné nohy na druhou

Z počtu možných verzí a strukturní mnohotvárností je skupina skoků nejbohatší. Dělení přináší pomocné třídění skoků z jedné nohy na druhou, posuzuje se technika a metodika výuky základního prvku.

Skoky malé:

z jedné nohy na druhou se směnou nohou (napřímených, nebo ohnutých) zepředu; se směnou nohou (napřímených, nebo ohnutých) zezadu; z jedné na druhou, s ohnutou volnou nohou u kotníku, u kolene. Skoky dané skupiny je možné provádět na místě i s posunem.

Skoky vzhůru - vyskoké:

se směnou nohou vpředu; se směnou nohou zezadu; перекидные skoky.

Skoky do dálky - s výškou:

krokem, dotykem; ohnuté a napřímené nohy do špagátu.

Skok z kroku

S tímto skokem se častěji setkáváme u volných cvičení, a také na kladině a je profilujicím pro zavedení řady jeho druhů. Provádí se kmihem jedné a odrazem druhé s posuvem vpřed. Za letu se fixuje poloha špagátu. Doskok – na kmihovou nohu. Během odrazu se provádí předklon, za letu se držení těla udržuje přímé. Ruce jsou v různých pozicích. Hlava směřuje vpřed, nahoru.

Skok do Attitude.

Pohyb je identický jako u skoku s krokem, ale noha je zezadu ohnuta do pozice zezadu do polohy Attitude.

Skok krokem «do kruhu».

Zezadu ohnuta noha se sklonem vzad (se silným prohnutím v hrudníkové a bederní části pátře).

Skok krokem do strany.

Provádí se kmihem jedné do strany, za letu se fixuje poloha nohy odděleně. Na rozdíl od základní formy skoku, se předepsané cvičení provádí s menším posuvem vpřed, s větším brzdným postavením chodidla v okamžiku odrazu. Na posledním kroku rozběhu se chodidlo staví do opačné polohy a trup se rozbaluje do strany odrazové nohy.

Skok krokem vzad.

Provádí se odrazem jedné a kmihem druhéh vzad s posuvem vzad. Za letu se fixuje poloha špagátu.

Skok krokem se otáčkou vpravo (vlevo).

Odrazem jedné a kmihe druhé nohy se provádí základní skok krokem, poté ve fázi letu se uskutečňuje otáčka vpravo, nebo vlevo.

Skok krokem s otáčkou dokola.

Pohyb je analogický předcházejícímu skoku, ale se otáčkou o 180°.

Skok s dotykem.

Provádí se odrazem jedné a kmihem druhé, ohnuté v koleně. Technika provedení a metodika výuky je stejná, jak u skoku krokem. Nejvíce rozšířenou formou skoku s dotykem je – skok s dotykem « prstenec ».

Skok krokem s ohnutou a napřímenou nohou.

Ve struktuře se skládá ze dvou skoků: dotyku a kroku. Za letu se ohnutá noha napřimuje do pozice špagátu. Napřímení nohy musí být od kolena, stehno neklesá. K druhům skoku patří: skok krokem, ohnutí a napřimení nohy do prstence, do strany, s otáčkou o 90, 180°.

Skok se změnou nohou zepředu.

Provádí se odrazem jedné a kmihem druhé nohy vpřed, ve fázi letu se provede směna nohy, doskok se uskutečňuje kmihovou nohu. Možné je provedení skoku s ohnutými, napřímenými nohami, ohýbá a napřimuji nohu (střídavě obě nohy). S přímým držením těla, s nakloněním vpřed; z místa, s rozběhem, s posunem vpřed, vzad; s otáčkou o 90, 180, 360° a více.

Skok se změnou nohou zezadu.

Odrazem jedné a kmihem druhé vzad se provádí zněna nohou (ve fázi letu), a při doskoku se uskutečňuje setrvačný pohyb nohu. Možné je provedení skoku s napřímenými, ohnutým nohami, do prstence s jednou, střídavě dvěma, namístě, s posuvem vpřed, vzad, z místa, s rozběhem, s otáčením o 90, 180, 360°.

Přetočený skok. Závaznou podmínkou provedení předepsaného skoku – je obrat ve fázi letu o 180°.

Odvozené přetočené skoky.

Provádí se odrazem levé a kmihem pravé vpřed s následujícím otáčením těla dokola a odvedením levé nohy vzad. Při provádění přetočeného skoku je potřeba věnovat pozornost vertikálnímu vzletu (vzhůru), ale ne vpřed - nahoru. Proto na posledních krocích rozběhu s mírným náklonem vzad, chodidlo dává se špočkou před tělo. Provede se brzdný pohyb. Ruce jsou rozpaženy do strany. Provedeme podřep na odrazou nohu, svalstvo nohou, neuvolňujeme. Ve fázi odrazu se provede aktivní pohyb nohou vpřed přes I.pozici. Současně, ruce, předbíhají kmih nohou, provede se kmihový pohyb, ruce spouštíme do strany dolů, a činným (rychlým) pohybem zvedáme tělo nahoru. Ve fázi letu se pohybem provede otočení těla přesně o 180°. Následuje změna pozice nohou, vzájemně se nedotýkají, odrazová noha je odvedena vzad, kmihová noha – pak klesá vpřed. Doskok na kmihovou nohu je měkký na celé chodidlo do podřepu.

Přetočený skok do špagátu.

Stočení ramen musí být více než předčasné, než-li u základní formy skoku, kmih volnou nohou se provádí se ne na 90°, ale na 45–50° krátkým, prudkým pohybem. Předčasné stočení těla a krátký kmih volnou nohou pomáhá dosáhnout roznožení nohou do špagátu, nebo polohy blízké špagátu ve druhé části fázi letu.

Přetočený skok «prstenec».

Základní postup je tentýž. Důležitě je upozornit na to, že vertikálního vzlet se dosahuje « brzdným » pohybem ve fázi odrazu a také zřetelným stočením těla, ulehčující kmih nohou do « prstence ».

Na bázi různorodých přetočených skoků je možné provedení přetočeného skoku, ohnutím a napřimením odrazové nohy, ohnutím a napřímením kmihové nohy s obratem o 180°, 360°.

Souhlasný přetočený skok.

Otáčka ve fázi letu se uskutečňuje ve směru kmihové nohy, při kmihu pravou vpřed, do prava. Technika provedení je analogická s oapčnými přetočenými skoky. Ze základní formy se provádí ostatní druhy: souhlasný přetořený skok « prstenec », do špagátu a další.

Skoky z jedné nohy na tutéž nohu.

Z množství možných verzí skoku z jedné nohy na tutéž nohu, neustupuji skokům s jedné nohy na druhou. První lze rozdělit na následující podskupinu: skok s odrazem jedné a kmihem druhé do libovolného směru; skoky s prokmihovou nohou, sražené skoky.

Otevřený skok

Provádí se odrazem jedné nohy a kmihem druhé vzad, s doskokem – na odrazovou nohu. Skok se musí provvykonádět s velkou výškou a roznožením nohou na 150–160°. Tento skok se často používá jako samostatný ve volných cvičeních a v kombinaci na kladině. Podle rozmístění částí těla v prostoru skoku můžeme získávat rozmanité tvary a emocionální zbarvení (např. otevřený skok « prstenec », do Attitude, s otočením).

Skok s odrazem jedné nohy a kmihem druhé vpřed

(s doskokem – na odrazovou). Odraz se musí provést vertikálně vzhůru, současně se provede kmih volnou nohou vpřed. V základní formě se zřídka provádí na odrazovou nohu), stejně tak, jako u předcházejícího pohybu, je přípravou pro zvládnutí více náročných skoků s provedením širokým s roznožením nohou, s náklonem do strany odrazové nohy.

Skok «prstenec» s odrazem jedné nohy a kmihem druhé vpřed

(s doskomem na odrazovou nohu). provedení skoku vyžaduje dokonalou technickou a fyzickou připravenost. Způsob pohybu ve fázi letu připomíná skok krokem « prstenec », nicméně technika provedení se značně odlišuje. Pokud se u skoku krokem «kola», let provádí vpřed - nahoru, tak v daném skoku – se výška dosahuje « brzdovou » prací v momentu odrazu. Poloha « kola» se dosahuje se maximálním naklopením vzad, prohnutím v hrudní a bederním části páteře, ale ne kmihem nohy zpátky, jako u skoku krokem «prstenec».

Skok s odrazem jedné nohy a kmihem druhé vpřed (vzad) a otořením dokola.

Základem pro osvojení předepsaných skoků je otáčka dokola kmihem nohy vpřed (vzad) Otáčení těla se provádí na konci kmihového pohybu, v nejvyšším bodu vzletu. Jsou možné různé modifikace: s fixací rovnováhy v okamžiku doskoku, dotyku (ohnutí odrazové nohy), ve druhé části vzletu, dotyk s « prstenecem » atd.

Подбивные skoky.

Подбивной skok se provádí kmihem nohy vpřed, do strany, vzad. Technickým základem je vertikální vzlet, navádí se uskutečňuje přitažením odrazové nohy ke kmihové. Malý skok se provádí v malé výšce, s navádí o úhlu 45°, a velké – s navádí o úhlu více než 45°, s napřímenými nohami; s ohnutými nohami; jednou napřímenou, druhou ohnutou; se širokým roznožním nohou после подбива; s dvojitým úderem ve fázi letu.

Skok s odrazem jedné nohy a kmihem druhé vpřed a vzad.

Na vzletu s nevelkým posuvem vpřed provádíme kmih nohy vpřed, v nejvyšším bodě kmihu je noha odvedena vzad s nevelkým otočením dolní části těla do strany kmihové nohy, ramena nerozbalujeme. Práce rukou – různorodá: při kmihu pravou nohou vpřed, jde levá ruka vpřed, při odvedení pravé nohy vzad, jde pravá ruka vpřed. V takovém tvaru se provádí skok zřídka, nicméně je přípravou pro osvojení více složitějších a efektnějších skoků: provedení předcházejícího cvičení do špagátu; « prstenec », kterým končí kmihem nohy vzad; s ohnutými nohami ohnutí - napřimení odrazové, nebo kmihové nohy; s otáčkou dokola, ohnutím odrazové nohy, přeskakočení přes kmihovou nohu. Zvládnutí předepsaných skoků je možné pouze při dobré fyzické připravenosti.

 


Obsah

1 ÚVOD
2 CHOREOGRAFICKÁ TERMINOLOGIE
3 POZICE RUKOU a NOHOU V KLASICKÉM TANCI - POZICE RUKOU
4 PŘEHLED PRVKU CVIČENÍ
5 METODIKA NÁCVIKU ZÁKLADNÍCH PRVKU CVIČEN
6 HODINA CHOREOGRAFIE JAKO FORMA CVIČENÍ
7 PROSTŘEDKY CHOREOGRAFIE
8 STRUKTURA HODINY CHOREOGRAFIE
9 ZÁSADY STAVBY HODINY CHOREOGRAFIE
10 HUDEBNÍ DOPROVOD
11 SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTU
12 VZOROVÝ PLÁN - KONSPEKT HODINY CHOREOGRAFIE
13 HODINA CHOREOGRAFIE V DLOUHODOBÉ PŘÍPRAVĚ SPORTOVCE
14 METODIKA NÁCVIKU PRVKU CHOREOGRAFIE VE SKUPINĚ ZP-1 (ZAKLADNÍ PŘÍPRAVY)
15 CVIČENÍ DOPORUČENÉ TVÁŘÍ NEBO ZÁDY K OPOŘE PRO SKUPINU ZP-1
16 DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY A METODIKA NÁCVIKU PRO SKUPINU ZP-1
17 CHOREOGRAFIE NA ZEMI PRO SKUPINU ZP-1
18 CHOREOGRAFIE NA ZEMI S PRVKY IVS PRO SKUPINU ZP
19 CHOREOGRAFICKÁ PŘÍPRAVA PRO SKUPINU ZP-2
20 DOPORUČENÁ CVIČENÍ TVÁŘÍ NEBO ZÁDY K OPOŘE PRO SKUPINU ZP-2
21 OTÁČENÍ NA DVOU NOHÁCH
22 DOPORUČENÉ TANEČNÍ POHYBY A METODIKA NÁCVIKU PRO SKUPINU ZP-2
23 METODIKA NÁCVIKU PRVKU KLASICKÉHO CVIČENÍ V UČEBNĚ - TRENINKOVÉ SKUPINĚ V 1. ROCE STUDIA UTS-1
24 DOPORUČENÉ PRVKY A JEJICH KOMBINACE V 1. ROCE STUDIA
25 DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU 1. ROCE STUDIA
26 METODIKA NÁCVIKU PRVKU KLASICKÉHO CVIČENÍ V UČEBNĚ - TRENINKOVÉ SKUPINĚ VE 2. ROCE STUDIA UTS-2
27 DOPORUČENÉ PRVKY CVIČENÍ A JEJICH KOMBINACE
28 DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU VE 2. ROCE STUDIA
29 METODIKA NÁCVIKU PRVKU KLASICKÉHO CVIČENÍ PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU VE 3. ROCE STUDIA UTS-3
30 DOPORUČENÉ PRVKY CVIČENI PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU 3. ROCE STUDIA
31 DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU VE 3. ROCE STUDIA
32 METODIKA NÁCVIKU PRVKU KLASICKÉHO CVIČENÍ PRO UČEBNĚ - DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU VE 3. ROCE STUDIA
33 DOPORUČENÉ CHOREOGRAFICKÉ POHYBY PRO UČEBNĚ - TRENINKOVOU SKUPINU VE 4. ROCE STUDIA
34 METODIKA NÁCVIKU PRVKU KLASICKÉHO CVIČENÍ PRO UČEBNĚ - TRENINKOVÉ SKUPINY СС A ВСМ
35 DOPORUČENÉ PRVKY AKROBACIE A UMĚLECKÉ GYMNASTIKY PRO SESTAVENÍ STUDIJNÍ CHOREOGRAFICKÉ ETUDY
36 METODIKA NÁCVIKU CHOREOGRAFICKÝCH SKOKU PRO STUDENTY KATEDRY GYMNASTIKY
37 ROZDĚLENÍ CHOREOGRAFICKÝCH SKOKU A STÁDIA PROVEDENÍ
38 SKUPINY CHOREOGRAFICKÝCH SKOKU A JEJICH UPLATNĚNÍ V SOULADU S POŽADAVKY PROGRAMU
39 DOPORUČENÉ KLASICKÉ SKOKY
40 METODIKA POSTUPNÉHO NÁCVIKU KLASICKÝCH SKOKU
41 MALÁ SKUPINA SKOKU
42 STŘEDNÍ SKUPINA SKOKU
43 VELKÁ SKUPINA SKOKU
44 DOPORUČENÉ SKOKY V LIDOVÉM TANCI
45 METODIKA NÁCVIKU SKOKU V LIDOVÉM STYLU
46 ZÁVĚR

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
1 Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky