m2 m1

Choreografie v suché přípravě

 

Choreografií je obecně rozuměn tvořivý proces, při němž je komponováno taneční dílo. Stejně jako malíř pracuje se štětcem a barvami, tak choreografie pracuje s živými interprety svého díla. Uvedená definice však nemá vztah pouze k taneční choreografii, nýbrž ji lze aplikovat i na choreografii krasobruslařských jízd. Přitom je nezbytné respektovat soulad mezi pochopením a zvládnutím fyzikálních pohybových zákonů umožňujících dosažení dokonalosti a jistoty ve skocích, piruetách a nejrůznějších krokových variacích, současně s dodržením zásad uměleckého výrazu projevujícího se snahou o vyjádření hudby pohybem, vhodným prostorovým rozvržením po ploše a estetickým pohybovým projevem. Při komponování krasobruslařské choreografie je nutné brát v úvahu i specifické požadavky jízd u jednotlivých krasobruslařských disciplín - jednotlivců, sportovních dvojic, tanečních párů, nebo synchronizovaného bruslení, stejně jako požadavky na jednotlivé soutěžní programy: krátký program, volnou jízdu, originální tanec, volný tanec a podobně. Moderní pojetí krasobruslařských jízd vyžaduje zařazení značného počtu obtížných prvků, přičemž ne vždy musí být tato kvantita i při dosažení vysoké kvality provedení rozhodující pro úspěch či neúspěch jízdy jako celku. Úspěch jízdy spočívá především v dokonale promyšleném celku, který po svém předvedení zanechá u poroty i u diváků určitý dojem. Ovšem už samotný dojem může znamenat při posuzování jízd značné obtíže, neboť se jedná o vjemy závislé na osobních schopnostech posuzovatele, na jeho citu porozumění a dalších zcela subjektivních aspektech. Přesto existují kritéria posuzující krasobruslařskou jízdu jako choreografické dílo.

Kritéria krasobruslařské choreografie

Mezi zmíněná kritéria ovlivňující výsledný dojem z předvedené jízdy patří zejména hudební doprovod a muzikálnost interpreta, časové a prostorové rozvržení jízdy, formotvorný vliv hudby, taneční aspekty či psychologicko estetické.

Hudební doprovod a muzikálnost interpreta

Hudba ovlivňuje choreografické dílo prostřednictvím rytmu, melodie, harmonie a dynamiky. Svou emocionálností evokuje k odpovídajícímu pohybovému vyjádření a má vliv na výslednou formu choreografie. Jedním z předpokladů k úspěšnému zvládnutí choreografie je interpretův vytříbený smysl pro hudbu a schopnost vyjádřit hudební doprovod vlastním pohybem. Vybraná hudba by měla být bruslaři blízká svým obsaženým sdělením, kterým může inspirovat základní myšlenkovou osnovu programu.

Časové a prostorové rozvržení jízdy

Tento architektonický aspekt se uplatňuje jak v přizpůsobení programu stavbě hudební skladby, tak v rozvržení jízdy na plochu. Při správném časovém rozvržení jízdy musí být zvýrazněny jednotlivé úseky vyvrcholení či naopak klidnější části) charakterizující hudební skladbu, na jejichž společném střídání je jízda postavena a udává určitou dramatickou stavbu programu. Klasickým příkladem krasobruslařské jízdy je skladba začínající mohutným a překvapujícím začátkem nabitým především skoky a jejich kombinacemi, proložena klidnější částí s výraznými krokovými a váhovými variacemi a zakončena vrcholem, při němž celá skladba kulminuje s vystupňováním až do posledních zlomků sekund. Z hlediska prostorového rozvržení musí být jízda postavena tak, aby bruslař svým pohybovým projevem vyplnil celou plochu. Stejně jako v malířském či sochařském umění, tak i v choreografické práci by měl tvůrce při rozvrhování skladby vnímat kompozici tvarů, linií, bodů, os a směrů.

Formotvorný vliv hudby

Vliv hudby na výslednou formu choreografického díla je dalším z důležitých aspektů ovlivňujících skladbu krasobruslařské jízdy. Kromě základních pohybových útvarů, dokresluje celkovou podobu skladby rytmus a tempo.Absence rytmických nápadů působí jako ochuzení celé choreografie a je velkým nedostatkem. Rovněž tempo je součástí pohybového projevu a je charakterizováno jako odstupňování síly, přičemž lze velmi zřetelně vyjádřit emocionální stránku skladby. V procesu stylizace se může choreograf opírat o tzv. formotvorné principy hudby, k nimž patří totožnost - obměna, podobnost - kontrast,pravidelnost - nepravidelnost. V pohybovém projevu jsou dále rozeznávány tři typy vrcholů - obsahový, kompoziční a dynamický. Nejzaokrouhleněji působí skladba, kde všechny tři vrcholy splývají.

Taneční aspekty jízdy

Uvedené taneční kritérium se týká především držení a pohybu bruslaře při jízdě. Plynulý harmonický pohyb vycházející ze správného držení těla a dlouhý bruslařský skluz patří k základním požadavkům tanečnosti vyjádřené bruslařem ve zkomponované skladbě. Vyjádřit tanečním pohybem určitou myšlenku je základem choreografického umění a často je přitom využívána tzv. stylizace původních tanečních předloh. Akt přenesení těchto předloh na plochu vyžaduje nutnost přizpůsobení se zákonitostem povrchu plochy v určité míře stylizace.Ta je určována mírou respektování původní taneční předlohy a mírou individuálního tvořivého zásahu. Taneční vyjádření by měla podtrhovat také správně volená mimika. Neměla by však působit křečovitě a uměle.

Psychologicko-estetické požadavky

Kromě zmíněných aspektů týkajících se hudby, rozvržení jízdy a tanečnosti nelze opomenout ani psychologicko - estetické požadavky, které významně ovlivňují celkový dojem z jízdy. K častým obtížím ve smyslu estetického projevu patří nedostatečná schopnost bruslaře navázat během své jízdy kontakt s obecenstvem. Velmi při tom záleží na osobnosti každého interpreta, na jeho schopnosti vnímat publikum, stát se pro danou chvíli středem veškeré pozornosti, a zároveň se dokázat i citově vyjádřit prostřednictvím pohybů a výrazových prostředků. I v této oblasti spočívá práce choreografa, který by měl bruslaři promyšleně sdělit obsažené poselství, jež bude ve své jízdě interpretovat. Stejně tak by ho měl choreograf naučit i schopnosti sebevyjádření, přičemž by však nemělo jít o uměle naučené vyjádření a křečovitý herecký projev, ale o opravdové pocity a psychické zážitky interpreta.

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

1. Choreografie v suché přípravě
2. Výběr hudebního doprovodu
3. Choreografická práce
4. Pravidla kompozice

Související témata


Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky