m2 m1

Vlastní choreografická práce

 

Základní struktura jízdy

Po výběru hudebního doprovodu nastupuje první fáze vlastní choreografické práce, a to položení základní struktury připravované jízdy. I tento proces by měl být proveden v týmové spolupráci, při níž se na základě schopností bruslaře, představ trenéra o technické náročnosti a choreografa o celkové dramatické stavbě jízdy, připraví hrubé rozložení stěžejních prvků programu. Následně si choreograf vyslechne hudbu a začíná uvažovat o vhodném rozložení jízdy, aby příslušný skok, pirueta nebo kroková variace vystihovaly určitý hudební motiv. Systém řazení jednotlivých prvků do programu je závislý na individuálních potřebách každého bruslaře. Někteří upřednostňují zařazení technicky náročných prvků do úvodní části jízdy, jiní, většinou velmi zdatní bruslaři, jsou schopni splnit obtížné prvky i v samém závěru. Většinou je však závěrečná část jízdy vyplněna prvky působícími mohutnějším dojmem či krokovými vazbami odpovídajícími gradaci hudební předlohy. Tyto prvky by měl interpret s jistotou ovládat a být schopen provést je i po značném tělesném a duševním vypětí, aby zbytečný nezdar při jejich provedení nezkazil závěrečný efekt jízdy.

Tvořivý proces choreografa

Ve fázi tvořivého procesu se nejvíce uplatňuje choreografova fantazie a schopnost vytvořit z obyčejného mechanického řazení prvků zajímavý a poutavý celek v symbióze s hudbou. Po předchozím vytvoření hrubé struktury jízdy nastává vlastní choreografická tvorba. Choreograf by při ní měl vždy vycházet z fyzických a duševních předpokladů bruslaře a snažit se vyprovokovat jeho tvůrčí schopnosti, které poté může využít k vlastním tvůrčím záměrům. Spolupráce by tedy měla vznikat z tvůrčího dialogu mezi choreografem a samotným bruslařem, což vyžaduje aktivní součinnost, nikoliv pasivní poslušnost. Interpret není mrtvá hlína, ze které lze uplácat sošku upravenou do nejmenšího detailu. Choreograf by neměl přicházet s hotovým kompozičním plánem, nýbrž mít vytvořenu pouze určitou představu, kterou bruslaři sdělí. Ovšem ne jako definitivní tvar, ale jako výchozí základnu pro společnou práci na daném díle. Je velmi vhodné, dá-li choreograf bruslaři prostřednictvím improvizace prostor k objevování vlastních pohybových možností. Z nabízených nápadů si pak může vybírat nebo se jimi nechá inspirovat. Improvizaci je možné aplikovat i na připravené rozložení jízdy, přičemž choreograf a sám bruslař zjistí možnosti položení jízdy po ploše, rychlost pohybu jednotlivých pasáží i umístění stěžejních prvků a jejich vhodnost pro dané úseky jízdy. Odpovídá-li tato hrubá struktura programu představám choreografa a schopnostem závodníka, začíná fáze detailního propracovávání jednotlivých úseků skladby. Během tvořivého procesu si může choreograf jízdu graficky zaznamenávat a současně tak kontrolovat její správné a rovnoměrné rozložení po ploše.

Nácvik sestavené choreografie

Po dokončení tvořivého procesu, jehož výsledkem je sestavená krasobruslařská jízda, nastupuje fáze nácviku. Nezbytnou součástí nácviku je používání hudebního doprovodu, neboť interpret si musí již od začátku navyknout přesnému provedení jízdy v souladu s hudbou. Počátečnímu procvičování by měl být přítomen choreograf dohlížející na neustálé zlepšování a vytvoření jistoty provedení. Rovněž trenér by si měl při nácviku všímat jednotlivých pohybů a prvků, a následně dbát na přesné provedení vytvořené skladby a korigovat ji. Po důkladném nacvičení jednotlivých částí by se mělo přistoupit k projíždění jízdy jako celku. Opomenut by neměl být ani nácvik skladby v tělocvičně nebo v baletním sále se zrcadly, kde je možné detailně propracovávat jednotlivé pohyby, automatizovat je a získávat tak jistotu a především přesnost jejich provedení.

Zdokumentování choreografie

Choreografické dílo lze zdokumentovat několika způsoby. K nejstarším patří dokumentace formou notací, ve kterých lze číst podobným způsobem jako v notacích hudebních. V současné době je však choreografická skladba zaznamenávána nejčastěji prostřednictvím videotechniky. S videozáznamem je možné pracovat již při nácviku choreografie, kdy se interpret na nahrávce sám vidí a může kontrolovat provedení jednotlivých úseků, prvků a pohybů zařazených v jízdě.

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

1. Choreografie v suché přípravě
2. Výběr hudebního doprovodu
3. Choreografická práce
4. Pravidla kompozice

Související témata


Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky