m2 m1

Všeobecná příprava na suchu

 

Gymnastická příprava - v období suché přípravy bývá nazývána také akrobatickou přípravou, případně motoricko-funkční přípravou. Společným cílem je všeobecná pohybová připravenost jedinců, která by měla být základem pro potenciální vysokou výkonnost. Jde tedy o všestranný rozvoj pohybových funkcí vedoucí k účelnému, ekonomickému pohybu. Gymnastická příprava může být chápána, jako pohybový základ neboli stavební kámen pro vytvoření technických návyků a jejich mechanismů přenosu do konkrétních pohybových dovedností. Je již zcela zřejmé, že cílem gymnastické přípravy není pouze připravenost jedince pro gymnastický výkon, ale i široké spektrum uplatnění v mnoha druzích sportu, ať rekreační, výkonnostní, či vrcholové úrovně. Příprava respektuje přístup od obecného ke speciálnímu a funguje jako otevřený systém činností, s cílem pozitivně ovlivňovat a rozvíjet pohybový projev jedince, ovlivňující optimální vývoj s důrazem na získání, udržení a zvýšení tělesné zdatnosti. Gymnastická příprava - v období suché přípravy je koncipována zejména pro všestranný rozvoj dětí, ale logicky se liší dle požadavků konkrétních sportovních odvětví.

Hlavním cílem, jak je již zmíněno v předchozím odstavci, není učení konkrétních dovedností, ale vytváření podmínek pro zajištění kvality tohoto procesu. Efektivita a zdravotní hledisko pohybového učení je ovlivňována právě úrovní všestranné pohybové připravenosti jedinců. Všestranně připravený jedinec se učí novým pohybovým dovednostem rychleji, snadněji, trvaleji a bezpečněji. Zde je důležité zdůraznit právě prevenci úrazů jak rekreačních, tak výkonnostních sportovců. Osvojit si pohybovou dovednost lze více způsoby, uvážená volba metody je ekonomickým principem, umožňujícím dosáhnout cíle rychleji, kvalitněji a bez zdravotních rizik. Všeobecná příprava je otevřeným systémem dílčích malých příprav.

Obsah, dávkování, intenzita a délka trvání se odvíjí od účelu, ke kterému je určena, a to od aktuálních individuálních možností jedince, zařazení do určité etapy sportovní přípravy atd. Čím pohybově všestranněji je člověk vybaven, tím širší výběr má k dispozici při řešení konkrétního pohybového úkolu.

Jedinci, kteří prošli gymnastickou přípravou, jsou většinou vřele přijímáni v jiných sportovních odvětvích. Snadno se pohybově adaptují, jsou silově i obratnostně připraveni, mají velký kloubní rozsah pohybu, vysokou úroveň koordinačních schopností, ovládají dokonale své tělo jako celek i jeho jednotlivé segmenty. Bez problému je většinou i jejich držení těla a časoprostorová orientace. Ne náhodou se stávají z bývalých sportovních gymnastů např. výborní atleti.

Díky rozmanitému výběru disciplín se lehká atletika výborně hodí jako doplňkový sport ke krasobruslení. Náročné prvky krasobruslení (především skoky, zvedačky apod.) bezpodmínečně vyžadují pečlivou přípravu na suchu. Zařazujeme skok daleký, přeskoky švédských beden atd. Cvičení odrazu je jednou z nejdůležitějších složek letní přípravy. Vrh koulí je také vydatným cvičením, odrazová noha zvedá celé tělo, které je zatíženo koulí. V tělocvičně zařadíme házení plným míčem.

Běh je nejvhodnější pro nácvik vytrvalosti. Daleko účinnější je běhat v terénu, kde jsme nuceni měnit rytmus a směr běhu kvůli nerovnostem, či přírodním překážkám. Podobně je tomu totiž v krátkém programu či volné jízdě, kde zpomalujeme či zrychlujeme v krokových variacích, změna rytmu nastává při nájezdu do piruety nebo před skokem.

Podání plného výkonu je závislé na správné funkci dýchacích orgánů a řádném zásobování svalstva kyslíkem. Plávání je vydatným dechovým cvičením, při výdechu překonáváme odpor vody. Zároveň pláváním vhodně posilujeme svalstvo zad a horních končetin. Krasobruslení vyžaduje nejenom silné svalstvo dolních končetin, ale i dobře rozvinuté svalstvo trupu a paží. Silné svalstvo horní poloviny těla umožňuje krasobruslaři správné držení těla, výrazně napomáhá při skocích a dalších prvcích. Pro posílení svalstva horní poloviny těla zařadíme šplh a cvičení na nářadí.

Různé akrobatické prvky prováděné při cvičení na suchu nám umožní nácvik pro krasobruslaře nezbytné orientace ve vzduchu. Při cvičení využíváme prvky sportovní i moderní gymnastiky. Děti by měly být zapojeny do baletní a taneční průpravy pod vedením odborného tanečního pedagoga již v začátcích sportovní přípravy. Při vykonávání baletu a tance dochází k rozvoji pohybové koordinace, souladu pohybových cvičení s hudbou a především k osvojení návyku správného držení těla.

Odbíjená, tenis, kopaná, košíková a další sportovní hry rozvíjejí všestrannost a současně i prvky soutěžení a spolupráce. Psychomotorické hry navíc přispívají k psychickému uvolnění.

Tento tématický blok uvádí následující druhy speciálních příprav, které by měly výrazně přispět k připravenosti krasobruslaře/(řky) v době aktivní bruslařské sezóny.

  • 1. zpevňovací příprava
  • 2. podporová příprava
  • 3. odrazová příprava
  • 4. doskoková příprava
  • 5. rotační příprava
  • 6. rovnovážná příprava
  • 7. reakční příprava
  • 8. pohyblivostní příprava
  • 9. specifická silová příprava
  • 10. vytrvalostní příprava

Speciální příprava na suchu

Do speciální přípravy na suchu zařazujeme bruslařské skoky, pokud možno se stejným držením, jako při krasobruslení. Dbáme na přesné držení ramen, paží, trupu a volné nohy. Snažíme se o plné zapojení švihové nohy. Zdůrazňujeme odraz z podřepu a dopad opět do podřepu. Nácvikem skoků na suchu se snažíme zlepšit výšku skoků, rychlost rotace a pozici v letové a dopadové fázi skoku.

Hlavní období

I v závodním období (1. 10. – 9. 4.) mají tyto průpravy své místo ve sportovní přípravě krasobruslaře. Vhodný obsah, přiměřená velikost tréninkových jednotek a jejich správné začlenění do tréninkových cyklů zabezpečují zachování dosažené úrovně rozhodujících pohybových schopností a stabilitu sportovní výkonnosti krasobruslaře. Tréninkové prostředky zaměřené na rozvoj rychlostně-silových schopností a rychlosti zařazujeme dle možností minimálně jednou za dva týdny.

Uplatnění atletických prostředků v tréninkové jednotce

Pro začlenění tréninkových prostředků různého charakteru do tréninkové jednotky platí zákonitosti, které zabezpečují největší efektivitu. V hlavní části tréninkové jednotky nejprve zařazujeme cvičení rychlosti, potom cvičení pro rozvoj odrazové výbušnosti nebo síly a nakonec cvičení vytrvalosti. V závislosti na konkrétních úkolech tréninkové jednotky mohou silová nebo rychlostně-silová cvičení (při malém objemu a intenzitě) předcházet cvičením rychlosti nebo technické přípravě. Využívá se zde následný kladný vliv silových a rychlostně-silových cvičení na projev rychlosti a odrazové výbušnosti.

Nezbytnou podmínkou efektivního provedení rychlostně-silových, rychlostních a silových cvičení je vysoká úroveň funkční pohyblivosti a vzrušivosti pohybových center. Uvedená cvičení proto provádíme na začátku hlavní části tréninkové jednotky. charakteru vede ke snížení efektivnosti cvičení rychlosti a síly. Vytrvalostní cvičení mají kladný vliv na odstranění nadměrného svalového a nervového napětí po náročných tréninkových zatíženích rychlostního, silového a rychlostně-silového charakteru. Z toho důvodu je lépe je zařazovat na konec tréninkové jednotky.


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

Gymnastická příprava - v období suché přípravy
1. Rotační příprava část I. / část II. / Simulace skoků / Průpravná cvičení
2. Odrazová a doskoková příprava část I. / část II.
3. Silová příprava
4. Posilování
5. Reakční příprava
6. Rovnováhová příprava
7. Zpevňovací příprava
8. Kloubni pohyblivost
9. Regenerace
10. Rytmická příprava

Související témata

Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky