m2 m1
 

Rytmus

 

  • rytmické dodržování tempa
  • funkční rozvržení skladby, jemuž by měla odpovídat pohybová náplň
  • základnu tvoří řada počítacích dob
  • v širším významu je to časově dynamické členění skladby
  • každý pohyb má svůj rytmus, ať už stálý, nebo proměnlivý. Vztahuje se ke všem sportovním činnostem, i když v různé míře a kvalitě.

Rytmus může mít i komunikativní ráz. Jde o přenášení rytmu při skupinovém rytmu a při ideomotorické spoluúčasti, např. diváků, trenéra. Tento přenos z osoby na osobu se projevuje nevědomě vykonávanými pohyby nebo u trenéra dochází k intenzivnímu prožívání a spoluvykonávání pohybu v jeho průběhu.

Ve skupině vytváříme společný rytmus skupinový, kterému se podřizují pohybové rytmy individuální, např. atletický běh na dráze, veslování, přetahování lanem, bruslařské nebo taneční skupinové vystoupení. Rytmus má nejen schopnost přenášet se, ale také transponovat, tedy hudební rytmus můžeme vyjádřit pohybem, čehož využívají celá odvětví sportu a tance<.

Pohybový rytmus je znakem komplexním a vícerozměrným. Uvádí, že většina autorů klade na první místo časovou dimenzi, na druhé dimenzi dynamiky. Další podstatné určení považované za nositele rytmu se týkají opakování a na něj navazujícího seskupování elementů.

Časová dimenze

„Pohybový rytmus je specifické, charakteristické časové uspořádání motorického aktu, případně pohybové operace či aktivity.Pojímáme-li pohybový akt jako proces, pak toto časové uspořádání se vztahuje na dílčí procesy, jež jsou v motorickém aktu navzájem propojeny. Nazveme-li tyto dílčí procesy fázemi, pak jde o časové uspořádání fází (dílčích fází), z nichž některé jsou zdůrazněny (akcentovány)“.

Nejlépe to vysvětlíme na příkladě např. u skoku do dálky, kdy jde o časové relace mezi jednotlivými kroky, předposlední krok je akcentován. U časového členění mluvíme o dobách, o rytmu chůze, který je dvoudobý - dvojkrok rozdělíme na dvě doby. Mnoho činností probíhá v monotónním rytmu, tzn. že časové odstupy jsou mezi jednotlivými částmi stejné, tak tomu je u kroků, úderů, plaveckých záběrů. Pokud rozeznáváme změnu časových odstupů, dochází ke zpomalování či zrychlování, mluvíme o časové nestabilnosti, kterou nalezneme např. v moderním tanci.

Dynamická dimenze

„Dynamikou se rozumí síla a odstupňování síly svalových stahů promítající se do dílčích pohybů či pohybových elementů (samozřejmě za účasti opory, nářadí, partnera atd.)“. Charakteristickým pojmem je akcentování, tedy střídání napětí a uvolnění svalů, které vyvolává pohyb impulsy.

Opakování

Říká se, že rytmus je opakování podobného. Nemusí se ale opakovat celý cyklus, ale jen některé části, podobné elementy. Proto u opakování nehovoříme pouze o pohybech cyklických, ale i acyklických. Nesprávně jsou někdy označovány za pohyby arytmické. V tomto případě bychom raději použili nesprávný rytmus nebo chybně rytmický pohyb. Když řekneme, že je pohyb rytmický, myslíme tím, že je správný. Každý pohyb má své dynamicko-časové členění, má svůj rytmus.

Seskupovaní

Jedná se o sdružování izolovaných elementů dohromady a vytváření figur - rytmických vzorců.

Cvičenec, který se učí novému pohybu, využívá těchto vzorců. A často právě na jejich pochopení závisí úspěch či neúspěch učení. Rytmické vzorce se skládají z uspořádání akcentů, mohou například sloužit akusticky jako předlohy pro provádění pohybu. Většina testů rytmických schopností je založena na rozpoznávání. A reprodukování rytmických vzorců a nejinak je tomu u testů použitých v této diplomové práci.

Rozdílným akcentováním dílčích dob nebo fází pohybového aktu dosáhneme uspořádaného rozdělení důrazů, to nazýváme rytmus. V řeči využíváme zvýšeného důrazu na jednotlivé slabiky, u pohybu zvýšeného svalového úsilí. Vznikají tak doby neakcentované a akcentované, které např. v tanci zvýrazníme podupem, výskokem atd.

Shrneme-li, co je výše uvedeno, můžeme konstatovat,že pohybový rytmus je dán členěním a uspořádáním důrazů.

Rytmus vnímáme smyslovými orgány a u každého cvičence je individuální. Důležitou úlohu u vnímání rytmu má sluch, rozhodující je ovšem kinesteze. Časoprostorový průběh pohybu může cvičenec vidět, ovšem časodynamický průběh musí procítit, a to svým „svalovým smyslem“.

 

obr3-positive
Hierarchické uspořádání motorických schopností

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

1. Rytmická a pohybová teorie v krasobruslení
2. Rytmus
3. Rytmická schopnost
4. Tempo
5. Počítací doba
6. Takt
7. Dynamika
8. Melodie
9. Příklady - Tempo
10. Příklady - Koordinačni cvičeni
11. Příklady - Vedené pohyby paží
12. Příklady - Počítací doba
13. Příklady - Základní taneční kroky
14. Příklady - Skoky, rovnováha a obraty
15. Přiklady - Dynamika
16. Přiklady - Přiklady - Pohybova improvizace
17. Tance
18. Společenské tance
19. Současné tanečni styly

Související témata

Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky