m2 m1
 

Základy kompoziční techniky

 

Základním stavební jednotkou pohybové kompozice je, podobně jako v hudbě, motiv.

Pohybový motiv je nejmenší pohybový útvar jako nositel pohybové myšlenky.

Vyznačuje se:

  • opakovatelností;
  • obměnitelností;
  • seskupovatelností ve větší celky.

Pohybový motiv ve většině případů vyplňuje dvoudobý, třídobý nebo čtyřdobý takt. Při práci s pohybovým motivem - s jeho návratem, variací - je nezbytné respektovat rytmicko-metrickou funkci hudební složky a také její výrazovou funkci.

Pohybový motiv je tvořen pohyby jednoduchými i složenými.

Za jednoduchý pohybový motiv považujeme:

  • pohyby jednotlivých částí těla - paží, nohou, trupu, hlavy - prováděné bez náčiní nebo s náčiním;
  • pohyby jednotlivých segmentů částí těla - pohyby rukou, předloktí, ramen, bérce, chodidla, páteře, pánve;
  • pohyby těla jako celku - kroky, skoky, jednoduché obraty, běhy;
  • pohyby náčiním.

Mezi jednoduché pohyby řadíme i výrazové změny vyvolané napětím svalstva.

Složené pohybové motivy mohou vznikat:

  • současným pohybem nejméně dvou částí těla (paží, nohou, trupu, hlavy);
  • současným provedením dvou i více pohybů celého těla a jeho částí (krok s obratem, běh s obratem, skok s obratem apod.);
  • současným i následným pohybem celého těla i jeho částí s náčiním i bez náčiní (krokové variace, taneční kombinace, skokové řady apod.).

Pohybový materiál jednoduchých i složených pohybových motivů je nekonečně rozsáhlý a vytváří základ kompoziční metody.

Kompozice pohybové složky má dvě možnosti metrického uspořádání:

  • metricky pevné;
  • metricky uvolněné.

Uspořádání pohybových motivů metricky pevných probíhá v taktech tvořených ze sudého nebo lichého počtu počítacích dob. Jsou to pohyby jednodobé, dvoudobé a vícedobé, které považujeme za pohybové téma.

Metricky uvolněný pohybový motiv nelze rozložit do počítacích dob. Hojně je využíván v individuálních výstupech. Zkušení autoři dokáží citlivě střídat útvary metricky pevné s metricky uvolněnými.

To je zřetelné zejména v sestavách či volných jízdách, v gymnastice a krasobruslení.

Střídání metricky pevných a volných pohybových motivů je jednou z kompozičních možností uplatnění principu kontrastu.

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

1 Charakteristika pohybové skladby
2 Tvorba skladby
3 Obsah pohybové skladby
4 Metodické poznámky
5 Principy pohybové tvorby
6 Základy kompoziční techniky
7 Základy hudební teorie
8 Choreografické aspekty pohybové tvorby
9 Fáze tvořivého procesu
10 Pohybový obsah, výraz
11 Osobnost autora
12 Kritéria hodnocení skladeb

 


Související témata

Gymnastická příprava - v období suché přípravy
Rytmická a pohybová teorie
Skladba
Baletní příprava základy / Baletní příprava I. / II. / III. / IV. / V. / VI. / VII. / VIII. / IX. / X. / XI. / XII. / XIII. / XIV.
Choreografie
Praktická choreografie
Pádové techniky