m2 m1

Osma s protitrojkou

 

Osma s protitrojkou № 40

Výchozí polohu a polohu na začátku odrazu ukazuje (4). Na první čtvrtině kruhu krasobruslař zaujímá polohu (5). Rovnováhu těla udržuje na střední části brusle. Ve druhé polovině kruhu se horní část těla rovnoměrně natáčí ven z kruhu a volnou nohu plavně přitahuje ke stojné noze (6 - 8). Změna čela pohybu se uskutečňuje aktivním natočením horní částí těla do protisměru pohybu a plynulým natočením bědra stojné nohy (9 - 12). Během obratu je stojná noha napnuta. Střed těžiště těla je na přední části brusle.

Po obratu protitrojkou vpřed - ven, vzad - dovnitř, krasobruslař zaujímá pozici (13). Příprava k vlnovce vzad - dovnitř, vzad - ven, se začíná postupným natočením horní částí těla ven u kruhu a plynulým odvedením volné nohy vzad (14 - 15). Směr pohybu změníme změnou pozici těla (16, 17, 18). V průběhu vlnovky je stojná noha napnuta. Střed těžiště rovnováhy přeneseme na střední část brusle.

Po vlnovce se horní část těla postupně otáčí pravým ramenem ven z kruhu, volná noha prodlévá za stojnou nohou (19 - 22). Změna čela pohybu se uskutečňuje činným natočením horní částí těla do protisměru pohybu a vytočením bedra stojné nohy (23 - 25). Během obratu je stojná noha napnuta. Střed těžiště těla je na zadní části brusle..

Horní část těla v obratu protitrojky vzad - ven, vpřed - dovnitř, upevňuje pozici (26), volná noha je plavně vynesena vpřed (27, 28). Kruh se zakončuje v pozici (29, 30). Střed těžiště rovnováhy se posouvá na střední část brusle. Stojná noha je napnuta.

Přechod na levou nohu ukazuje pozice (31, 32).Druhá polovina obrazce se začíná obloukem vpřed - dovnitř. Od odrazu se horní část těla rovnoměrně natáčí ven z kruhu a volná noha je postupně vynášena vpřed (33 - 35). Střed těžiště těla je na střední části brusle. Zněma čela pohybu je provedena díky obratu horní částí těla do protisměru pohybu a současným vytočením bedra stojné nohy (36 - 38). Střed těžiště těla je umístěn na přední části brusle.

Po protitrojkovém obratu vpřed - dovnitř, vzad - ven, horní část těla udržujeme svalovým napětím v pozici (39). Směr pohybu se mění v důsledku změny pozice těla (40 - 43). Střed těžiště těla se přesune na střední část brusle. Stojná noha je napnuta.

Po vlnovce vzad - ven, vzad - dovnitř, se horní část těla natáčí ke středu základního kruhu a volnou nohu postupně odvádíme vzad (44 - 47).

Změna čela pohybu se uskutečňuje akticním natočením horní částí těla o 180° a současným natočením bedra stojné nohy (48 - 51). Střed těžiště těla je v okamžiku obratu na zadní části brusle. Stojná noha je napnuta. Figura končí v pozicí (52). Střed těžiště těla přeneseme na střední část brusle.

Při jízdě osmy s protitrojkou (stejně tak, jako u paragrafu s protitrojkou) je nutno si všímat tvaru základního kruhu, abychom nevytvářeli elipsoidní tvar.

U složitých kombinací osmy a praragrafů je důležité si vypracovat rytmus skluzu, jak pro celou figuru, tak i pro její základní části, ze kterých je složena. Asi v tomto rytmu raz - a, dva - a. atd. Počítání ulehčuje souosé provedení obratových elemetů na ledě

 

400
osma_protitrojka № 40
Osma s protitrojkou № 40

Osma s protitrojkou № 41

Výchozí polohu a polohu na začátku odrazu ukazuje (1 - 11). Horní část těla se natáčí ke středu základního kruhu a volná noha je postupně odvedena vzad, za stojnou nohu (12 - 20). Střed těžiště těla je od okamžiku odrazu až do protitrojkového obratu zvratu závorky vzad - ven, vpřed - dovnitř, umístěn na střední části brusle.

Čelo pohybu se změní agilním natočením horní částí těla do protisměru pohybu a bedro stojné nohy do opačné strany {21 - 26). V okamžiku obratu je stojná noha napnuta. Střed těžiště těla je na zadní části brusle. Po obratu protitrojkou vzad - ven, vpřed - dovnitř, se horní část těla otáčí ke středu kruhu a volná noha je plavně vynesena vpřed (27 - 32). Střed těžiště těla se přesouvá na střední část brusle.

Směr pohybu se mění změnou pozice těla (33 - 38). V průběhu vlnovky vpřed - dovnitř, vpřed - ven, je stojná noha napnuta. Střed těžiště těla je na střední části brusle. Po vlnovce se horní část těla rovnoměrně ose natáčí ven z kruhu a volná noha je plavně vynesena vpřed (39 - 43). Střed těžiště těla se přesouvá na střední část brusle. Před změnou čela pohybu se horní část těla natáčí ven z kruhu a volná noha je přitažena ke kotníku stojné nohy (44).

Změny čela pohybu se dosáhne aktivním natočrním horní částí těla do protisměru pohybu a plynulým vytočením bedra stojné nohy (45 - 53). Střed těžiště těla je na přední části brusle. Stojná noha je napnuta. Po obratu protitrojkou vpřed - ven, vzad - dovnitř, se horní část těla otáčí ven z kruhu a volná noha je postupně odvedena vzad(54 - 56). První polovina figury končí pozicí (57) půl kroku od středu figury.

Přechod na levou nohu ukazují pozice (58 - 65). Druhá polovina figury začíná na oblouku vzad - dovnitř. Horní část těla se na první čtvrtině kruho otáčí ven a volná noha prodlévá vpředu před stojnou nohou (66 - 69). Ve druhé čtvrtině kruhu se horní část těla plynule otáčí do opačné strany a volná noha je plavně odvedena vzad (70 - 75). Střed těžiště těla je na střední části brusle.

Změna čela pohybu je provedena aktivním natočením horní částí těla o 180° a současným vytočením bedra stojné nohy (76 - 80). Střed těžiště těla se okamžiku obratu udržuje na zadní části brusle. Stojná noha je napnuta Po protitrojkovém obratu vzad - dovnitř, vpřed - ven, krasobruslař zaujímá pozici (81) , střed těžiště těla spočívá na střední části brusle. Na poslední čtvrtině kruhu se horní část těla plynule otáčí do opačné strany, ven z kruhu a volná noha provede kmih vpřed-nahoru (82 - 86). Střed těžiště těla je umístěn na střední části brusle.

Změnu směru pohybu umožňuje pozice těla (87 - 89). Při průjezdu vlnovkou je stojná noha napnuta. Střed těžiště těla je na střední části brusle. Po vlnovce se horní část těla na první čtvrtině kruhu natáčí ve směru pohybu a volná noha prodlévá před stojnou nohou (90, 91, 92). Ve druhé čtvrtině kruhu se horní část těla plynule otčí do opačné strany a volná noha je plavně přitažena ke kotníku stojné nohy (93 - 97). Na obvodu tohoto kruhu je střed těžiště těla na střední části brusle.

Změna čela pohybu se uskutečňuje aktivním natočením horní částí těla do protisměru pohybu a vytočení bedra stojné nohy (98 - 101). Střed těžiště těla se v okamžiku obratu posouvá na přední část brusle. Stojná noha je napnuta. Po obratu protitrojkou vpřed - dovnitř, vzad - ven, krasobruslař fixuje polohu těla (102). Na poslední čtvrtině kruhu se horní část těla plynule natáčí do směru pohybu. Osa těžiště těla probíhá přes střední část brusle. Figura končí v pozicích (103, 104).

Poviné cviky - složitá podoba krasobruslení. V nich spočívá jemná koordinace těla, dokonalý pocit rovnováhy, dobrá prostorová orientace. Osvojení si návyků vzniká velmi pomalu, cestou několikerého opakování jednoho a téhož pohybu. Proto na zdokonalování poviných cviků pracujeme pouze v době osvojení si dalších prvků krasobruslení.

Osma s protitrojkou № 41
Osma s protitrojkou № 41
Osma s protitrojkou № 41
Osma s protitrojkou № 41
Osma s protitrojkou № 41

Existuje několik důvodů, proč si krasobruslaři hned od počátků bruslení osvojují špatnou techniku krasobruslařských prvků. Za jednu z nich lze pokládat nedostatek učebních textů a programů, kde by byl výklad stejně, jako i postupy, jak si osvojit poviné prvky krasobruslení.

V klasifikačních programech je jen výčet cvičení prvků, kterě mají být splněny na závodech v odpovídající sportovní pozici: nic z toho neodhaluje techniku těchto cvičení, vnitřní strukturu, nic nehovoří o tom, jaké praktické znalosti je třeba si vypracovat během tréninku. Například, učíme-li krasobruslaře plnit cvik № 1 (kruh Pravá - vpřed - ven - Levá - vpřed - ven), nebo cvik №7 (trojka Pravá - vpřed - ven - Levá - vpřed - ven). Je jasné, že z takového popisu nelze získat představu o tom, jak tento cvik náležitě splnit.

Ke studiu poviných cviků je nutno přístupovat v určité postupnosti, bez absence některého nich, aby byly postupně vytvořeny potřebné motorické a praktické znalosti. Praxe je ale zaková, že trenéři « nahustí » do svých svěřenců splnění jen ty poviné cviky, které jsou uvedeny v klasifikačním programu. To je, skutečnost, která se rychle šíří mezi mladší sportovní kategorie, ale špatně se projevuje v dalším sportovím růstu krasobruslaře.

Bohužel klasifikační požadavky programů jsou sestavený tak, že umožňují přecházet z kategorie do kategorie krasobruslařů, se špatně osvojenými technikami poviných cviků. Pro doložení. mladší sportovní kategorie musí mít splnněno 50% z celkových požadovaných bodů v libovolném nebo poviném programu, přičemž nabírá nejvice bodů v libovolném programu. Ukážeme si to na tomto příkladu.

V programu třetí juniorské kategorie jsou čtyři poviné cviky (№ 1, 2, 5, 7), za jejichž splnění je možno získat maximální počet 30 bodů, za dvouminutovou volnou sestava dostane krasobruslař 20,4 bodů. Za bezvadné provedení tohoto, či jiného programu nabírá 50,4 bodů. Pro tuto předepsanou kategorii musí mít 50% bodů, tedy 25,2 bodů.

Juniorský krasobruslař špatně provede poviný program, za každý cvik získá 2 body (z možných 6 ) Ve výsledku posbírá 10 bodů za poviné cviky, protože koeficient obtížnosti posledního obrazce № 7 jsou 2 body Chybějící body však může nasbírat, splněním libovolného programu s koeficientem obtížnosti ne méně jak 4,5 bodu, tak i za provedení programu. Koeficient obtížnosti libovolného programu je stejný 1,7. Dostanu-li za libovolný program známku 15,3 bodů, což odpovídá dobrému provedení, může se považovat za borce třetí juniorské kategorie.

Druhý pohled. Poviný program druhé juniorské kategorie obsahuje čtyři cviky, tři s Ko (koeficient obtížnosti) = 2, a jedenn s Ko = 3. Maximální počet bodů v poviném programu je 54, za libovolný - 36. Pro potvrzení sportovní kategorie je nutno mít 45 bodů.

Pokud bruslař obdrží za každou povinou figuru po 2 bodech a v součtu za celý program 20 stupňů, tak to nedostačuje k potvrzení kategorie s 25 body. Zbytek bude muse donat v libovolném programu s hodnocním ne nižším jak 4,4 bodu.

Poviný program druhé a třet juniorské kategorie vychází z 15 základních figur (tři figury № 5, 8, 9 provedené na pravé a levé noze). Pokud si krasobruslař špatně osvojí tato cvičení, tak přirozeně nebude moci dále zdokonalovat svoje znalosti ve sportovním krasobruslení.

Dobrá znalost teorie krasobruselní, účelné postupy formování potřebných návyk - je základem úspěšného a více než rychlého zvládnutí těžkých technik poviných cviků. Trenér nebude ztrácet čas hledáním experimentálních cest správného způsobu provedení cviku, mnohé chyby přejde za chodu se žákem. V mnohém mu mohou pomoci i zkušenosti jiných trenérů.

Přístup k nácviku určitého cviku, je třeba charakterizovat pomocí kvalitních a dostatečných kriterii. Kavalitativní kriteria - je to udržení rovnováhy těla na brusli, udržení té, či oné pozice v určeném momentu skluzu atd. Množství - velikost základních kruhových figur, vzdálenost mezi stopami na povrchu obrazce, metrické charakteristiky rotačních prvků a dalších. Před vjezdem na led třeba seznámit krasobruslaře s geometrickými vlastnostmi figur, rozčlenit celek cvičení na jednotlivé motorické prvky, vybrat určené přípravné nebo průpravné cvičení atp. Teoretické vědomosti umožňují být přesvědčen o svých postupech na ledě a s minimem vynaložených sil dosáhnout požadované výsledky.

Podle základních požadavků pedagogiky se doporučuje posloupnost celého procesu cvičení rozdělit na čtyři samostatné etapy:

  • 1 - nácvik jednotlivých částí, nebo prvků obrazce
  • 2 - zdokonalování plnění jednotlivých částí nebo prvků obrazce;
  • 3 - nácvik poviných cviků;
  • 4 - zdokonalování techniky, a provedení. Vyhodnocení základních úloh každé etapy.

Při nácviku jednotlivých částí, nebo prvků figury se trenér snaží naučit krasobruslaře správnou koordinaci během skluzu, lehce a půvabně zaujímat požadované pozice těla, bez narušuní rovnováhy na stojné noze. této části výuky nevyžaduje po svěřencích nakreslit na ledě správnou kresbu toho, nebo jiného prvku figury. Hlavní pozornost kkade na postavení těla, ramenou, rukou, hlavy, volné i stojné nohy, na sílu odrazu, rychlost skluzu a zachování rovnováhy v hraně brusle.

U každých povinných prvků jsou jednoduché a náročné prvky, zpočátku si osvojujeme ty jednoduché s postupným přechodem ke složitějším. Neuškodí zvlášť studovat tak zvané « půlky » figur. Například, z cviku №24 se provádí první polovina figury na pravé noze a hned v téže stopě na levé noze. Několikeré opakování jednotlivých částí cvičení ulehčuje osvojení celého cviku. Nacvik jednotlivých částí a prvků, se postupně spojuje v jeden celek.

Základní úlohou druhé etapy je formování a získání takových návykových pohybů, kterými lze dosáhnout správnou kresbu figury na ledě. V tomto čase hlavní pozornost věnujeme správnému tvaru stopy.

Na led se kreslí « školní » figura, na které se učí bruslař předepsané pohyby. Cesta porovnání kresby stopy, zanechanou bruslí krasobruslaře, a následné hodnocení kvality splněného cviku. Poté co se krasobruslař postaví na led a správně pokryje školní kresbu, trenér zadává druhou úlohu - zajet stejnou kresbu na čistém ledě, se všemi požadavky na její geometrii.

Přechod od nácviku k cvičení enu bloc: trenér má za úkol naučit krasobruslaře celou motoriku pohybu a yžadovat důsledné plnění těchto pohybů bruslařem. V tom je místo cvičení. Pokud předtím kterýkoliv prvek nebyl dostatečně osvojen, není třeba jej « doučovat » jako en bloc komplexní cvičení. Nepřesnost provedení složitých částí cvičení má za následek vlekoucí se chyby v pozdějších motorických cvičení.

Trenér v této etapě obrací hlavní pozornost na vzájemné plastické spojení všech částí cvičení krasobruslařem, počínaje odrazem a konče uzavřením kruhu atp. Vyžadovat od svěřenců v tomto období provedení správné figury na ledě, určitě není třeba.

U předepsaných cviků nakreslených na ledě, se bruslař soustřeďuje na rychlost skluzu, stabilitu těla v hraně brusle a na dodržení správné pozice těla jak na obvodu kruhu, tak jak během obratu.

Propracovávat čistotu provedení poviných cviků je třeba na zcela hladkém ledě. Trenér v této periodě klade další cíl: dosáhnout správného tvaru určité figury, zachování symetrie jednotlivých částí a prvků vzhledem k podélné a příčné ose. Krom nakreslení správné kresby figury - je ještě nutno se naučit « pokrýt » stopu následující stopou. Trojnásobné pokrytí povrchu figury, je třeba trénovat zvlášť.

Mnozí krasobruslaři předpokládají, že k překrýtí kresby figury stačí usměrnit brusli ve stopě. A to je chybné. Kvalita krytí obrazce figury nezáleží umění skluzu, ale od schopnosti opakovat stejné režimy pohybu. I když předpisy ISU vyžadují při plnění určité figury přesně klást jednu stopu na druhou, je lepší celkem nepatrně posouvat druhou a třetí kresbu vzhledem k podélné ose. Když krasobruslař jede stopu figury třikrát za sebou, vyjíždí do ledu rýhu, na které lze těžce rozebrat chybu obrazce.

Pokud není technika bruslaře vysoká, téměř nikdy nebude moci projet stopu ve stopě u kterékliv figury. Vždy zde budou rozdíly od předepsané figury. Proto trenér musí definovat přípustnost rozdílů a stanovit příčiny chyb a jejich odstranění.

priprava
Provedení osmy na jedné noze vpřed (Video ukázka)

 


Nejčastější chyby

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

Osma obecně
Průpravná osma
Osma na jedné noze vpřed
Osma na jedné noze vzad
Chyby v osmách
KOMBINACE CVIKU S OSMOU
Osma s trojkou
Osma s dvojtrojkou
Osma s kličkou
Osma s protitrojkou

Související témata

Prvky dle ISU Oblouk
Vlnovka Kruh
Trojka Dvojtrojka
Protitrojka Zvrat
Protizvrat Klička
Osma Měsíc
Spojovací prvky Kroky
Přechody Obraty
Poskoky, vyskoky Skoky
Piruety Paragraf
Různé příspěvky Kombinace