m2 m1
 

Teorie skoků část I.

 

Abychom mohli lépe pochopit, co je řečeno ve všeobecně platných zásadách pro volnou jízdu, nebude na škodu blíže se seznámit alespoň se základy biomechaniky, pokud jsou v přímém vztahu k jednotlivým prvkům jízdy. Nejprve však několik definic.

Skoky

Krasobruslařské skoky jsou prvky volné jízdy, při nichž bruslař opouští ledovou plochu a otáčí se ve vzduchu kolem své osy. Charakteristickými vlastnostmi skoku jsou výška a rychlost, z níž vyplývá i délka, které určují jeho mohutnost a tedy i jeho hodnotu. Skok se skládá z nájezdu, odrazu, otáčení ve vzduchu, dopadu a výjezdu.

Dopad ze skoku má být čistý, bez dokončení rotace na ledě, přímo do vnější nebo vnitřní hrany brusle (podle druhu skoku), na níž se provádí výjezdový oblouk, a bez doteku ledu rukou nebo bruslí volné nohy. Za chyby se považují:

  • 1. dopad na obě nohy,
  • 2. nečistý dopad, při němž se bruslař dotkne ledu též volnou nohou nebo rukou, popřípadě dotáčí na ledě rotaci nedokončenou ve vzduchu,
  • 3. nejistý dopad, při němž bruslař zakolísá následkem špatného sklonu ve skoku. Tak jsou definovány skoky v Encyklopedii tělesné kultury pod heslem „skoky krasobruslařské" (7).

V současných volných jízdách se v podstatě vyskytují dvě hlavní skupiny skoků, které mají charakter skutečných skoků, nikoliv jen poskoků. Jsou to skoky s obratem ve smyslu trojky a skoky s obratem ve smyslu protizvratu. Vedle těchto dvou skupin skoků existují další, při nichž je obrat ve vzduchu pro- veden ve smyslu protitrojky nebo zvratu, a skoky bez obratu. Pro úplnost si je všechny přehledně uvedeme.

Skoky je možno zařadit podle těchto hledisek:

1. Podle čtyř základních cviků povinné jízdy

  • a) skok s obratem ve smyslu trojky
  • b) skok s obratem ve smyslu protitrojky
  • c) skok s obratem ve smyslu zvratu
  • d) skok s obratem ve smyslu protizvratu

U skoků bez rotace:

  • a) přímá jízda
  • b) oblouk
  • c) vlnovka

2. Podle hran ve čtyřech základních obloucích

  • a) vpřed - ven
  • b) vpřed - dovnitř
  • c) vzad - ven
  • d) vzad - dovnitř

3a. Přitom je odraz možný

  • a) vpřed - pouze jednou nohou z hrany,
  • b) vzad — pouze jednou nohou z hrany nebo oběma nohama (při současném odpichu druhou nohou).

3b. Přitom je dopad možný

  • a) vpřed — na nohu odrazovou, na nohu neodrazovou nebo na obě nohy — na jednu nohu špičkou, na druhou do hrany; skok s takovým dopadem však není možno považovat za čistý skok, a proto se s ním v dalším již nepočítá, i když se např. u roznožky běžně užívá.
  • b) vzad — na nohu odrazovou nebo na nohu neodrazovou.

4. Podle rotace:

  • skoky bez rotace až po skoky se čtyřmi obraty (1260°), což je asi dnešní hranice výkonnosti.

5. Skoky je možné dělit ještě podle práce těla a hlavně nohou za letu vzduchem. Příkladem je poloviční Lutzův skok, a protizvratová roznožka; stejné skoky co do hledisek podle bodu 1 až 4, ale zcela odlišné co do vzhledu. Při dalším rozebírání skoků je třeba si uvědomit, že u skoků s jedním nebo více obraty s dopadem na jednu nohu lze využít pouze těchto skoků:

  • a) skoky s obratem ve smyslu trojky a protizvratu,
  • b) skoky s dopadem na jednu nohu vzad.
  • ad a) U skoků s obratem ve smyslu protitrojky a zvratu je smysl rotace skoku opačný než smysl výjezdového oblouku, což při vyšší rotaci znemožňuje hladké vyjetí oblouku.
  • ad b) Jízda vzad na jedné noze je stabilnější než jízda vpřed, protože jízdě vzad je lépe přizpůsobena anatomická stavba nohy. Důkazem toho je, že všech skoků s jedním nebo více obraty bruslař dopadá na jednu nohu pouze vzad. Pro názornější představu si můžeme stavbu nohy srovnat se šikmo upevněným kolečkem nohy u piana. To se při jízdě stočí vždy tak, že je vzadu; stejně tak i bruslař jede bezpečněji vzad. Dále je třeba si uvědomit, že u skoků s 1 1/2 nebo se 2 1/2 obraty s odrazem vpřed se dosud neuplatnily ani skoky v protiz vratovém smyslu, zbývají tudíž jen skoky ve smyslu trojkovém.

Vezmeme-li toto vše v úvahu a vyloučíme-li z možných skoků skoky s dopadem vpřed na obě nohy a nebereme-li též v úvahu hledisko 5, dojdeme k tomuto počtu bruslařských skoků:

 

a Na špičce bez obratu (0°) 30
b s 1/2 obratem (360°) 48
c s celým obratem (360°) jen skoky s dopadem vzad 16
d s 1 1/2 obratem (540°) jen odraz vpřed v trojkovém smyslu (Áxel-Paulsenovy skoky) 4
e se dvěma obraty (720°) jen skoky s dopadem vzad 16
g se třemi obraty (1080°) jen skokyns dopadem vzad 16
h se 3 1/2 obraty (1260°) jen odraz vpřed v trojkovém smyslu (Axel-Paulsenovy skoky)  
  celkem skoků 138

 


K uvedenému počtu skoků jsme dospěli takto:

1 Skoky bez obratu  
  kresba po přímce: vpřed 2
  kresba po přímce: vzad vč. skoků s odpichem 4
  kresba po kružnici pv 2
  kresba po kružnici pd 2
  kresba po kružnici zv 4
  kresba po kružnici zd 4
  kresba po vlnovce pv 2
  kresba po vlnovce pd 2
  kresba po vlnovce zv 4
  kresba po vlnovce zd 4
2 Skoky s polovičním obratem (180°)  
  ve smyslu trojky pv 2
  ve smyslu trojky pz 2
  ve smyslu trojky zv 4
  ve smyslu trojky zd 4
  ve smyslu protitrojky pv 2
  ve smyslu protitrojky pz 2
  ve smyslu protitrojky zv 4
  ve smyslu protitrojky zd 4
  ve smyslu zvratu pv 2
  ve smyslu zvratu pz 2
  ve smyslu zvratu zv 4
  ve smyslu zvratu zd 4
  ve smyslu protizvratu pv 2
  ve smyslu protizvratu pz 2
  ve smyslu protizvratu zv 4
  ve smyslu protizvratu zd 4
3 Skoky s jedním obratem (360°) jen skoky s dopadem vzad ve smyslu trojky a protizvratu (včetně skoků s odpichem)  
  ve smyslu trojky zv 4
  ve smyslu trojky zd 4
  ve smyslu protizvratu zv 4
  ve smyslu protizvratu zd 2
  ve smyslu zvratu pz 2
  ve smyslu zvratu zv 4
  ve smyslu zvratu zd 4
4 Axel-Paulsenovy skoky:  
  Axel-Paulsenův skok pv 2
  Axel-Paulsenův skok pd 4

 

Uvedené dělení nezahrnuje skoky s jedním nebo více obraty ve smyslu protitrojky nebo zvratu, jaké se kdysi skákaly (např. Wilsonův skok — skok ve smyslu zvratu s odrazem vzad - ven, jedním obratem a s dopadem vzad - ven na druhou nohu. Většina uvedených skoků s jedním nebo více obraty je zahrnuta v tabulce skoků pravidel ISU stejně jako některé další skoky s roznožením a několik skoků s dopadem vpřed na obě nohy. Přesto je stále g věd invence jednotlivých bruslařů, jak

další skoky uplatní. Některé z nich byly před mnoha lety velmi často zařazovány do volných jízd, dnes je však téměř nevidíme. Jako příklad uvádím Lutzův skok bez obratu s roznožením a s dopadem na druhou nohu vzad. Předpokladem správně provedených skoků je dopad (většinou do oblouku vzad - vennebo dovnitř) přes špičku do hrany brule na jednu nohu. Za vážnou chybu je pokládán dopad na obě nohy nebo pád, Závažná chyba je rovněž nedotočený skok ve vzduchu, takže bruslař provede v dopadovém oblouku obrat trojkou. Obdobně musí být i čistý odskok. Bruslař nesmí část rotace ve vzduchu nahrazovat obratem na ledě před odskokem.

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

Teorie členění plochy
Základní polohy těla
Teorie figur
Teorie odrazu
Teorie skluzu
Teorie mechaniky obratu
Teorie rotace
Teorie skoku ve smyslu trojky
Teorie skoku ve smyslu protizvratu
Teorie skoku - odraz, - let, - dopad
Teorie piruet
Teorie spirály smrti
Teorie zvedaček