m2 m1

Teorie skoku - dopad

 

Dopad je klíčovou a závěrečnou fází skoku. Nepřesnost jeho provedení vede k pádu, neboť veškeré úsilí krasobruslaře je směrováno právě na skok. Praxe ukazuje, že osvojení techniky dopadu je velmi složitý proces.

Hlavním úkolem krasobruslaře při dopadu - zachovat rovnováhu na stojné noze. Splnění této úlohy je komplikováno tím, že při dotyku brusle stojné nohy s ledem, tělo bruslaře vykonává náročný pohyb, složený z pohybu postupného, spolu s osou otáčení a rotací kolem této osy. Proto pro úspěšné vyřešení této základní úlohy, krasobruslař musí v okamžiku dopadu zachovat translační pohyb podélné osy těla, aby vyrušil objevující se dodatečné odstředivé sily, překonal tlumením přetížení, z menšil remanentní úhlové otáčky těla vzhledem k podélné ose, vyvážil setrvačné síly zvratu, působící na krasobruslaře v bočním a podélném směru a splnil výjezd v požadovaném postoji.

Úhly v soustavě stojné (opěrné) nohy

Kinogram ukazuje, že u kvalitně provedených skoků podélná osa těla v průběhu letu do dopadu zachovává translační pohyb, tj. na začátku dopadu zůstává rovnoběžně s tou pozici, které byla získána v odrazu a zachována za letu.

Postupný (translační) pohyb podélně osy těla je nejdůležitější části dopadu (počínaje okamžikem dotyku brusle stojné nohy s ledem a končí přechodem na celou čepel brusle) neboť eliminuje vznik dodatečných setrvačných sil, a podstatně ulehčuje provedení pohybu.

V tab. 3 jsou uvedeny střední hodnoty úhlů holeního, koleního a kyčelního kloubu stojné nohy krasobruslaře v okamžiku dotyku brusle s povrchem ledu (začátek tlumení, pérování) a v nejvíce ohnuté pozici (konec tlumení, pérování).

Tabulka 3

Úhly (ve st.) v soustavě opěrné nohy na začátku a na konci dopadu.

Fáze tlumení-pérování Úhel kolení soustavy Úhel pánevně-bederní soustavy Úhel soustavy holeň-kotník
Začátek 160°- 170° 160°- 170° 120°- 130°
Konec 100°- 110° 90°- 100° 65°- 75°

Při dotyku stojné nohy s povrchem ledu je hodnota úhlu holeního kloubu blízká maximu, a je omezena pohyblivosti chodidla, v uzavřené botě, 20 - 130°. Ohnutím holeního kloubu před dopadem umožňuje zvýšit dráhu osy středu těžiště těla tlumením - pérováním a tím tak zmenšit svislou složku amortizačního přetížení.

Postavení brusle na zoubek je výhodné i z hlediska zvyšení spolehlivého dopadu. Zoubky zapíchnuté do ledu, v prvním okamžiku dopadu zmenšuje možnost skluzu brusle v bočním směru. Kromě průniku vrstvou ledu, doplňuje tlumení. Kolení a kyčelní kloub je v momentě dotyku brusle s ledem, mírně ohnutý (160- 170°), aby se předešlo tvrdému úderu a zabránilo možnému zranění stojné nohy. Velký význam má poloha stojné nohy na konci tlumení - pérování. Hodnoty úhlů v kloubu stojné nohy především závisí od výšky skoku a úrovně rozvoje výkonové kvality krasobruslaře. Hluboké tlumení - pérování dělá dosednutí více měkkým. Nicméně nadměrné ohnutí stojné nohy komplikuje provedení výjezdu. Krasobruslař dost měkce a s jistotou přistane, pokud na konci tlumení dopadu úhly v kloubu stojné nohy svírají: v kolením kloubu - 95 - 110°, mezi bedrem a tělem - 90 - 100°, a mezi holením kloubem a kotníkem 65 - 70°.

Tlumení přetížení

Za letu tělo krasobruslaře získá určitou hodnotu kinetické energie. Na konci amortizace se veličina kinetické energie vertikálního pohybu rovná nule. Určíme přibližnou střední hodnotu síly, působící na tělo krasobruslaře ve svislém směru. tuto sílu pojmenujeme amortizačním přetížením. Hodnotu můžeme vypočítat ze vzorce:

image044

Kde:

  • t— hmotnost těla bruslaře;
  • Vsy — vertkální složka rychlosti osy středu těžiště před dopadem;
  • Dg/s — vertkální posun osy středu těžiště při pérování;
  • ^am — hodnota přetížení v důsledku tlumení.

Určíme svislý posuv osy středu těžiště při pérování. Krasobruslař se při dopadu v prvním okamžiku dotýká ledu zouky brusle. Proto zde třeba respektovat přechod brusle ze zoubů na plochu, kvůli značně se zvětšující hodnotě vertikálního posunu osy středu těžiště při pérování (tlumení).

Výpočet ukazuje, že hodnota přetížení vznikající přetížením, u krasobruslaře při dopadu, překonává hodnotu 100 kg.

V praxi se setkáváme s dopady, prováděnýmí ne na zazoubky, ale hned na celou plochu brusle. Při dopadu na plocha brusle se hodnota amortizačního přetížení zvětšuje skoro jednou tolik, což ukazuje na minimální tlumení.

Proto pro zajištění měkčího dopadu nutno provést jeho tlumení, použítím přechodu brusle ze zoubků na na plochu brusle.

Zakřivení dopadového oblouku

Je známo, že v momentě dopadu je krasobruslař ve skluzu v oblouku. Povšimněme si, že pohyb v dopadu závisí od zupůsobu letu. Definice vztahů mezi hodnotami pohybu těla za letu a dopadu jsou velmi důležitě pro praxi, protože ulehčují práci s chybami v dopadu.

image045
Pohyb osy středu těžiště těla a brusle při dopadu

kde:

с - osa středu těžiště těla;
Vk - rychlost jizdy brusle stojné nohy;
Уck - horizontální složka rychlosti pohybu osy středu těžiště těla;
ω - úhlová rychlost rotace kolem podélné osy;
R - poloměr dopadového oblouku

Už jsme hovořili o tom, že ve fázi, bezprostředně předcházející dopadu, tělo krasobruslaře koná náročný pohyb, skládající se z postupného pohybu, spolu s osou otáčení a rotačního pohybu - kolem této osy. Po dopadu je krasobruslař ve skluzu na brusli stojné nohy a tak je omezen pohyb osy středu těžiště těla. Toto omezení se projevuje, konkrétně, v tom, že se při dopadu (ale obecně i při skluzu) osa středu těžiště těla krasobruslaře může pohybovat ve směru, rovnoběžně s plochou brusle, nebo blízko ni (viz obr. Pohyb osy středu těžiště těla a brusle při dopadu).

Usuzujeme, že trajektorie osy středu těžiště těla a brusle stojné nohy je shodná. Dá se odvodit, že poloměr zakřivení dopadového oblouku (R) závisí od rychlosti postupného a otáčivého pohybu těla za letu následujícím způsobem:

image046

Kde:

  • Vcx0 — horizontální složka rychlosti pohybu osy středu těžiště těla před dopadem;
  • ωό — úhlová rychlost otáčení těla kolem podélné osy před dopadem.

Při součtu sil tření, se hodnota poloměru zakřivení bude měnit - zmenšovat se podle charakteru sil odporu.

Definovaný poměr se projevuje, jako spojení mezi hodnotami pohybu těla za letu a během dopadu. Čím větší je poloměr oblouku dopadu, tím kvalitnější je dosednutí.

Takový způsob kvalitního provedení dopadu závisí od toho, nakolik dobře byla splněna předchozí fáze skoku - let. V daném případě pro zlepšení kvality dopadu je třeba zvýšit vodorovnou složku rychlosti ( Усх0) a zmenšovat remanentní úhlovou rychlost (ωο).

Poloha podélné osy těla

Jelikož při dopadu se tělo krasobruslaře pohybuje v oblouku, vzniká odstředivá setrvačná síla (Sn), přiložena ke středu těžiště těla.

Kterou vypočítáme ze vzorce:

image047

Kde:

  • т - Hmotnost těla;
  • V - Horizontální rychlost pohybu osy středu těžiště těla;
  • R - Poloměr zakřivení dopadového obloku v daném bodě.

Odstředivá setrvačná síla působí v rovině, kolmo ve směru pohybu, a směřuje zvrátit tělo krasobruslaře ve směru konvexnosti oblouku dopadu (obr. Poloha těla při dopadu).

image048
Poloha těla při dopadu.

Kde:

  • C - osa středu těžiště těla;
  • R - poloměr zakřivení dopadového oblouku;
  • Sn- normální složka odstředivé síly;
  • V - rychlost pohybu osy středu těžiště těla

Právě vznik odstředivé síly setrvačnosti objasňuje jednu z mnoha rozšířených chyb ve skocích s více obraty - pád do strany konvexnosti dopadového oblouku. Pro neutralizací této síly musí krasobruslař přidat k podélné ose těla sklon stranou vydutosti dopadového oblouku. To je potřeba udělat již v odrazu a zachovávat sklon za letu.

Velikost náklonu podélně osy těla k ploše ledu má rozhodující význam. Pokud je náklon nedostatečný, horní část těla krasobruslaře, je jakoby vyhozena ven z oblouku dopadu. Přehnaný náklon zase vyvolává pád dovnitř dopadového oblouku.

Při zjišťování hodnoty náklonu krasobruslaře u skoků Axel, dvojitý Lutz a dvojitý Axel se zjistilo, že průměrná hodnota činí 70- 72°. Přičemž se zvětšujícím se počtem obratů skoku se odchylka zvětšuje, tzn. že při dopadu je podélná osa těla nakloněna k ploše ledu méně u skoků s velkým počtem otáček.

Pro dobrý výjezd z dopadu je velmi důležitý sklon těla vpřed k rovině výjezdu (v předo - zadním směru). V okamžíku dopadu na zoubky brusle stojné nohy dochází k brzdění, v důsledku čehož se krasobruslař dost často kácí zpět. K zabránění této chybě, je třeba, aby v okamžiku dopadu byla podélná osa těla nakloněna vpřed v rozmezí 75 -77°.

 

 


Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.


Podobná témata

Teorie členění plochy
Základní polohy těla
Teorie figur
Teorie odrazu
Teorie skluzu
Teorie mechaniky obratu
Teorie rotace
Teorie skoku ve smyslu trojky
Teorie skoku ve smyslu protizvratu
Teorie skoku - odraz, - let, - dopad
Teorie piruet
Teorie spirály smrti
Teorie zvedaček